|
|
Změny obsahu antokyanů a fotosyntetických pigmentů v listech ječmene pod vlivem faktorů klimatické změny
Nikodymová, Michaela ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Probíhající klimatická změna a její projevy mají významný vliv na zemědělské plodiny, které jsou vystaveny velkému spektru abiotických (sucho, vysoká či nízká teplota, zvýšená úroveň UV záření) i biotických (patogeny, škůdci) stresových faktorů, které mohou nebezpečně ovlivňovat jejich růst a výnos. Jedním z velmi důležitých příčinných jevů klimatické změny je zvyšující se koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře. Projevy klimatické změny, jako jsou zvýšená teplota a sucho, působí v interakci se zvýšenou koncentrací CO2, a tyto interakce mohou mít závažné dopady na vegetaci. Ječmen je jedna z nejvýznamnějších světových obilnin a existuje a stále se šlechtí velká škála odrůd ječmene, které se liší fyziologickými vlastnostmi. Tyto vlastnosti je třeba experimentálně ověřovat v řízených pokusech, ať už komorových, kdy je ječmen pěstován v laboratorním prostředí, nebo skleníkových, kdy je ječmen pěstován přímo v půdě. Tato diplomová práce zkoumá vliv faktorů klimatické změny a stresových faktorů na obsah pigmentů s významem ochrany rostlin proti stresu, a to fotosyntetických pigmentů a antokyanů v listech ječmene. Zároveň je cílem práce zjistit, zda a jaké jsou rozdíly v reakci na tyto faktory u dvou odrůd ječmene, lišících se svou odolností vůči fotooxidativnímu stresu. Rostliny byly...
|
|
|
Antokyany v listech rostlin: ochranná funkce a detekce spektrálními metodami
Nikodymová, Michaela ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Rostliny se během svého života musí vypořádat se změnou různých faktorů vnějšího prostředí, z nichž některé vyvolávají u rostlin stres. Stresory mohou v rostlinách způsobit poškození vedoucí k inhibici růstu a fotosyntézy, to může v extrémním případě nebo po dlouhodobém vystavení stresu vést ke smrti celého organismu a negativně se odrážet v zemědělských výnosech. Rostliny si musely vyvinout obranné mechanismy, mezi něž patří i akumulace antokyanů, které se při vystavení rostliny stresovému faktoru mohou hromadit v listech. Cílem práce je shrnout poznatky o vlivu stresových faktorů na akumulaci antokyanů v listech a o funkci antokyanů v ochraně před těmito faktory. Antokyany mají nejčastěji funkci antioxidantů, které reagují s ROS a tím je inaktivují, mohou fungovat i jako filtry chránící fotosystémy před UV zářením, a jako ochrana před herbivory. V práci jsou také shrnuty poznatky o spektrálních metodách detekce antokyanů v listech s důrazem na nedestruktivní metody detekce. Spektrální metody umožňují analyzovat antokyany na základě interakce listu a látek v něm obsažených se zářením, které na list dopadá. Nejčastěji používanou metodou je UV-VIS spektrofotometrie. Pro studium změny pigmentů v listech během ontogenetického vývoje je třeba použít nedestruktivní metody jejich detekce. Použití vhodné...
|
|
|
Metody detekce houbových chorob využitelné ve fenotypování rostlin a dálkovém průzkumu
Klem, Karel ; Veselá, Barbora ; Holub, Petr ; Urban, Otmar ; Mezera, J.
Tato metodika shrnuje poznatky z porovnání tří perspektivních metod detekce houbových chorob využitelných pro dálkový průzkum a fenotypování rostlin se zaměřením na odolnost vůči chorobám. Jedná se o metody měření spektrální odrazivosti, infračerveného termálního zobrazování a modro-zelené zobrazovací fluorescence. Na příkladu napadení rostlin ozimé pšenice padlím travním, rzí plevovou a rzí pšeničnou metodika demonstruje jejich přednosti a nedostatky z pohledu detekce jednotlivých chorob, přičemž je zřejmé, že všechny tři metody jsou pro nedestruktivní detekci houbových chorob potenciálně využitelné, ale jejich praktické použití se může lišit. Testování indexů spektrální odrazivosti pro detekci napadení houbovými chorobami ukazuje především vysokou spolehlivost detekce u indexů založených na odrazivosti v red-edge a zeleném pásmu vlnových délek. Infračervené termální zobrazování prokázalo vysokou přesnost detekce u napadení padlím travním, případně rzí pšeničnou, ale již nižší u rzi plevové. Modro-zelená fluorescence i termální zobrazování představují také velmi dobrý nástroj pro vyhodnocení intensity prostorové distribuce napadení listu.
|
|
|
Antokyany v listech rostlin: ochranná funkce a detekce spektrálními metodami
Nikodymová, Michaela ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Rostliny se během svého života musí vypořádat se změnou různých faktorů vnějšího prostředí, z nichž některé vyvolávají u rostlin stres. Stresory mohou v rostlinách způsobit poškození vedoucí k inhibici růstu a fotosyntézy, to může v extrémním případě nebo po dlouhodobém vystavení stresu vést ke smrti celého organismu a negativně se odrážet v zemědělských výnosech. Rostliny si musely vyvinout obranné mechanismy, mezi něž patří i akumulace antokyanů, které se při vystavení rostliny stresovému faktoru mohou hromadit v listech. Cílem práce je shrnout poznatky o vlivu stresových faktorů na akumulaci antokyanů v listech a o funkci antokyanů v ochraně před těmito faktory. Antokyany mají nejčastěji funkci antioxidantů, které reagují s ROS a tím je inaktivují, mohou fungovat i jako filtry chránící fotosystémy před UV zářením, a jako ochrana před herbivory. V práci jsou také shrnuty poznatky o spektrálních metodách detekce antokyanů v listech s důrazem na nedestruktivní metody detekce. Spektrální metody umožňují analyzovat antokyany na základě interakce listu a látek v něm obsažených se zářením, které na list dopadá. Nejčastěji používanou metodou je UV-VIS spektrofotometrie. Pro studium změny pigmentů v listech během ontogenetického vývoje je třeba použít nedestruktivní metody jejich detekce. Použití vhodné...
|
host ::
RSS.